Salon Beauty, Prostějov

Problematika vlasové pokožky aneb trichologie

Proč se věnovat trichologii

Krásné vlasy se staly inspirací pro mnoho umělců, spisovatelů, malířů a sochařů. Styl úpravy vlasů byl vždy spojován s jednotlivými společenskými třídami a historickými a politickými epochami. O významu úpravy vlasů v dnešní době a v budoucnosti se ani není třeba zmiňovat.

Nesmíme zapomenout ani na estetický faktor, duševní pohodu a fyzické, psychické a duševní zdraví. Každý z těchto odlišných faktorů přímo souvisí s celkovým stavem jednotlivce. Člověk, který je upravený, cítí dušení pohodu.

Pokožka/derma

Vnější pokrývka těla (kůže a související kožní části - vlasy, nehty, žlázy) se skládá z různých prvků, které společně vytvářejí kontaktní vrstvu mezi naším tělem a vnějším prostředím. Pokožka má tedy strategickou pozici, není pouhou ochrannou bariérou, ale také nám umožňuje přijímat mnoho informací o světě kolem nás (teplota, vlhkost atd.), aby se tělo mohlo přizpůsobit různým situacím. Pokožka také pomáhá regulovat vnitřní stav našeho těla.

Jedná se o pružnou membránu o tloušťce asi 2-5 mm, v některých místech i tlustší (třeba na chodidlech nohou).

Pokožku tvoří dvě překrývající se vrstvy: epidermis a dermis.

Mezi dermis a pojivem obaleným kolem svalů se nachází hypodermis, kde jsou uloženy cévy, lymfy a nervy.

Epidermis je vnější vrstva a skládá se z 5 překrývajících se vrstev buněk: stratům basale, stratům spinosum, stratům granulosum, stratům lucidum a stratům corneum. Právě stratům corneum přichází do styku se vzduchem a obsahuje mrtvé buňky, které se ve formě šupinek z epidermis neustále odlupují. V epidermis NEJSOU žádné cévy, ale nalézá se zde plazma, pigment a hmatová tělíska.

Plazma je viskózní tekutina, která obíhá mezi nezrohovatěnými buňkami. Při poranění epidermis dochází k sekreci plazmy a vytváří se ochranný strup, který umožňuje novou tvorbu epidermis.

Pigment je přirozené barvivo produkované pod účinkem světla. Dodává pokožce její barvu.

Hmatová tělíska jsou citlivá zakončení nervů, která přenášejí vjemy do mozku.

Dermis je prostřední vrstva pokožky. Díky vodě, molekulám albuminu, elastinu a kolagenu dodává pleti pevnost a pružnost. Obsahuje cévy, nervová zakončení, kořínky vlasu, lymfatické cévy, mazové žlázy a hladký sval vlasu.

Krevní cévy jsou trubkovité útvary (tepny, cévy, kapiláry) organizované do systému, kterým obíhá krev.

Mazové žlázy (viz níže)

Hladký sval vlasu je sval, který se stáhne, aby vlas na konečku napřímil.

Hypodermis (pod vrstvou dermis) je nejhlouběji uložená část, která se dotýká vnitřních orgánů. Skládá se z pojivové či výstelkové tkáně, kde se nalézají nervy a krevní cévy, potní žlázy a tukové buňky dodávající energii.

Potní žlázy (viz níže)

Složení pokožky

  • voda (která představuje 70 % lidského těla, a proto také pokožky),
  • minerální soli (přítomné v každém organismu: uhlik, vodík, kyslík, dusík, síra, fosfor, chlór, mangan, magnesium, jód, vápník, draslík, železo, zinek, měď, olovo, cín, molybden, kobalt),
  • lipidy (představují 2,5 % celkového složení pokožky a tvoří je mastné kyseliny, např. kyselina olejová v hydrolipidní bariéře a neutrálními kyselinami přítomnými v hypodermis,
  • bílkoviny (keratin, kolagen, elastin, nejdůležitější organická součást).

Funkce pokožky

  • Pokožka nás chrání před vnějšími vlivy (mechanické poškození, záření, mikroorganismy). Kyselý sekret našich žláz vytváří na pokožce vrstvu, jež nás chrání před mikroorganismy, houbami a bakteriemi. Pokožka je voděodolná, a proto zamezuje dehydrataci a chrání nás před slunečním zářením.
  • V pokožce se nachází mnoho citlivých receptorů a nervových zakončení, díky čemuž vnímáme hmatové vjemy, teplo a bolest (zejména v konečkách prstů bohatých na Meissnerova tělíska).
  • Odpařující se pot ochlazuje povrch pokožky.
  • Pokožka, spolu s ledvinami, reguluje naši hydrosolnou rovnováhu a nastavuje správnou koncentraci.
  • Pocením se z pokožky odstraňují nežádoucí látky jako močovina.
  • Endokrinní žlázy rozhodují o suchosti pokožky (např. hypotyreóza).
  • Změny v nadledvinkách vedou k hypertrichóze (nadměrnému růstu vlasů a chlupů).
  • Nadměrná produkce ACTH způsobuje hyperpigmentaci.
  • Pohlavní hormony mají vliv na růst vlasů (podpaží, chlupy na obličeji a v intimních oblastech).

Složení kůže

Kožními součástmi jsou:

  • mazové žlázy,
  • potní žlázy,
  • tukové míšky,
  • vlasy,
  • nehty.

Mazové žlázy: velmi malé žlázy v dermis, obvykle jsou připojené na vlas, a proto je na holé kůži nenalezneme. Vylučují SEBUM bohaté na tuky, které vlasům a pleti zajišťuje pružnost a voděodolnost. Nadměrná produkce kožního tuku způsobuje AKNÉ, které je především výsledkem dědičnosti a endokrinních faktorů. Způsobuje hypertrofii žláz a následné přemnožení mikrobů způsobujících potíže s pletí (akné způsobené tyčinkovou patogenní bakterií). Funkce mazových žláz:

  • promašťovat pokožku,
  • přispívat k tvorbě hydrolipidního filmu.

Potní žlázy: dlouhé, trubkovité žlázy stočené do tvaru klubíčka. Nalezneme je po celém těle, ale zejména v podpaží, na tříslech, dlani ruky a chodidlech. Funkce potních žláz:

  • vylučovat pot obsahující vodu a minerální soli, prchavé tuky a močovinu (která dodává potu jeho nepříjemný zápach). Každý den dochází k vylučování jiného objemu potu v závislosti na teplotě a fyzické činnosti a může dosáhnout až 1000 cm3.
  • pocením odstraňovat jedovaté látky jako aspirin a morfin. V uších máme zvláštní voskovité potní žlázy, které vylučují ušní maz - samočisticí prostředek bohatý na tuky.
  • pomáhat při regulaci tělesné teploty - odpařováním potu z povrchu pokožky dochází k jejímu ochlazování.
  • odstranit nadměrnou vlhkost, čímž pomáhá regulovat rovnováhu vlhkosti těla.

Tukové mišky: Spolu s mazovými žlázami určitý prostor v epidermis zabírají i vlasy. Míšek vlasu se skládá z vnějšího otvoru - krátkého kanálku trychtýřovitého tvaru; protáhlého trubkovitého kanálu, který zabírá vlas vedoucí až do hypodermis; a nejhlubší části nazývané vlasová cibulka. Každý míšek má také hladký sval.

Vlasy - nehty: Každý vlas se dělí na:

  • CIBULKU: hluboký konec kořínku (živá část),
  • KOŘÍNEK: část nalézající se uvnitř dermis,
  • VLASOVOU POCHVU: vnější viditelná část skládající se ze tří vrstev:
    • kutikula: tenká vnější část tvořená plochými buňkami bez jádra, bohatá na bílkoviny s obsahem síry, cysteinu, serinu (nejodolnější část, která zvládne i působení alkoholu a oxidačních látek),
    • kůry: střední části vlasové pochvy tvořené rohovinnými buňkami ze 40 % zabarvenými siřičitými bílkovinami a 60 % bílkovina s nízkým obsahem síry; zde naleznete melanin, který dává vlasu jeho barvu,
    • meduly: vnitřní části tvořené rohovinnými buňkami oddělenými bublinkami vzduchu. Tyto buňky obsahují zrnka s cysteinem.

Nehty jsou zvláštním rohovinovým produktem vytvářeným v epidermis a leží na nehtovém lůžku. Nehty mají dvě různé části: kořen a vlastní tělo nehtu neboli jeho viditelnou část.

Ztráta vlasů či alopacie

Ztráta vlasů je přirozeným jevem, ale pokud přesáhne cca 40 vlasů denně, může mít jednu z následujících příčin:

  • problémy s oběhem (omezený tok krve, a tím i výživných látek),
  • problémy s výživou (špatné stravování a/nebo podvýživa),
  • hormony (zejména během puberty a menopauzy),
  • farmakologické příčiny (nadměrné používání syntetických chemických látek),
  • změny pH (a následná ztráta přirozené obranyschopnosti a ochrany pokožky),
  • nadměrná tvorba kožního tuku (změna v normálním složení pokožky),
  • psychologické a fyzické zatížení (oslabení imunitního systému, zvýšené svalové napětí a omezení mikrocirkulace),
  • nesprávné ošetření (nadměrné a/nebo nesprávné mytí, agresivní chemické ošetření).

Alopacie může být difúzní nebo ložisková.

Difúzní alopacie postihuje celou pokožku hlavy a může způsobit mírné řídnutí a/nebo v nejzávažnějších případech úplnou ztrátu vlasů.

Ložisková alopacie postihuje pouze omezené oblasti pokožky hlavy a lze ji rozdělit do 3 skupin:

  • traumatická (tj. způsobená traumatem v oblasti hlavy. Například časté obtáčení vlasů kolem prstu a jeho vytahování (trichotilomanie) nebo nadměrné používání natáček, ozdobných svorek, spon atd.,
  • alopacia areata (oblasti bez vlasů, často s jasně vyznačenými hranicemi, bez šupinatění, obvykle bledé barvy). Příčiny mohou být dědičné, emocionální stres, hormonální problémy. Pokud trvá dlouho, také mazové žlázy fungují hůře a celý stav dále zhoršují.
  • jizvící (tj. onemocnění postihující vlasový míšek či okolní pokožku, jejichž hlavními příčinami jsou:
    • popáleniny: popáleniny 3. stupně ničí kůži,
    • radiodermatitida: 2. a 3. stupně, způsobuje zarudnutí kůže, otoky a tvoření vředů na kůži a vede ke konečné alopacii.
    • mykózy: houba, která útočí na stratům corneum a dává vzniknout zarudnutým a šupinatým lézím a ve výjimečných případech dochází k úplnému zničení vlasového míšku.
    • nádory: všechny kožní nádory v oblasti hlavy způsobují alopacii.
    • folliculitis decalvans: kulaté fleky s hromaděním hnisu, způsobené bakteriální infekcí, která zničí míšek.

Alopacie u mužů

Mužská alopacie představuje postupnou ztrátu vlasů v okolí spánků a temene. Postihuje 90 % mužů, samozřejmě v různé míře.

Tento jev se považuje za přirozený po dosažení pohlavní dospělosti, nikoliv za nemoc. Obvykle začíná okolo 20. roku věku a může se jednat o:

  • předčasné plešatění (ke kterému dochází mezi 20. a 30. rokem),
  • pozdnímu plešatění (po dosažení 50. roku věku).

Způsobují jej dědičné faktory, které způsobují zakrnění mazového míšku. Stimulace mužským hormonem testosteronem vede k tvorbě enzymu 5-alfa-reduktáza odpovědnému za plešatění. Ztráta vlasů nejprve probíhá jako řídnutí struktury vlasu, které se projevuje na spáncích, poté začne linie vlasů ustupovat dozadu a nakonec začne plešatění na temeni. Tyto oblasti se s postupem času propojí a vrchní část hlavy se stává holou. Řídnutí vlasů může být komplikováno dalšími faktory. K vyhodnocení závažnosti problému se používá Hamiltonova klasifikace, která má 8 fází.

Hamiltonova klasifikace

1. stupeň: normální stav
2. stupeň: vlasy ustupují v oblasti spánků
3. stupeň: vlasy ustupují v oblasti čela
4. stupeň: vlasy ustupují v oblasti čela a spánku
5. stupeň: výrazný ústup vlasů v oblasti čela a spánků, spolu s řídnutím na vrcholu hlavy
6. stupeň: holohlavé oblasti čela, spánků a vrcholu hlavy se začínají spojovat
7. stupeň: rozšiřování a propojování postižených oblastí je výraznější
8. stupeň: ztráta vlasů postihuje celou vrchní část hlavy

Alopacie u žen

U žen postižených androgenetickou alopacií (plešatěním) se řídnutí vlasů poprvé projeví pravděpodobně ve věku 30 až 40 let (ve srovnání s 20 lety u mužů).

Problém může nastat spolu s hormonální změnou, například se začátkem a koncem používání orální antikoncepce, po porodu nebo těsně před a po menopauze.

Jako u mužů je i v případě žen androgenetická alopacie způsobená nadměrnou tvorbou androgenních hormonů jako testosteron nebo jeho zvýšenou přeměnou na dihydrotestosteron. U obou pohlaví je ohrožena celá oblast vrchní části hlavy, ale u žen dochází většinou k difúznímu poklesu hustoty celých vlasů, oproti výše uvedenému modelu častému u mužů. V případě asi 5 % žen a androgenetickou alopacií dochází k celkovému snížení hustoty vlasů na hlavě, s větší viditelností na vrcholku.

Dochází ke snížení hustoty vlasů ve tvaru oválu ve středové oblasti, těsně za přední linií vlasů. To je typickým rozdílem mezi problémy s řídnutím vlasů u mužů a žen.

Ludwig rozdělil androgenetickou alopacii (plešatění) u žen do tří stupňů v závislosti na hustotě vlasů. Ženy první skupiny představují většinu.

Klasifikace podle Ludwiga

Adresa:   Prostějov, Plumlovská 4126
Otevírací doba:   Po-Pá   8:00 - 20:00
Kontakt:   607 140 260   
Valid XHTML 1.0 Transitional
Vytvořili Fobi & MadAlien